Zprostředkovatelská smlouva a exkluzivita: na co si dát pozor

Skleněné listy smlouvy převázané stuhou s nápisem Exkluzivní smlouva. Rozhodují podmínky.

Zprostředkovatelská smlouva upravuje spolupráci s kanceláří při hledání kupujícího. Před podpisem doporučujeme podle zákonného rámce zkontrolovat rozsah služeb, omezení vašeho jednání, podmínky plateb a způsob skončení spolupráce. Samotný nadpis „nevýhradní“ o těchto otázkách nerozhoduje (§ 3 a § 14 až § 19 zákona o realitním zprostředkování).

Věnujeme se prodeji bytu v osobním vlastnictví v Praze z pohledu prodávajícího. Jde o český celostátní rámec. Spotřebitelská ochrana platí pouze pro klienta v postavení spotřebitele (zákon o realitním zprostředkování; občanský zákoník).

Článek vychází ze znění zákonů a z údajů dostupných k 09. 11. 2026.

Co musí obsahovat zprostředkovatelská smlouva

Smlouva musí být písemná. Chybí-li písemná forma, může neplatnost namítnout pouze klient, kterého zákon označuje jako zájemce. Námitkou neplatnosti klient uplatňuje právní vadu smlouvy; samotný nedostatek formy není důvodem bez dalšího posouzení ignorovat závazky (§ 9 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování).

Povinnými údaji jsou předmět převodu, kupní cena nebo způsob jejího určení a provize, tedy odměna kanceláře, nebo způsob jejího určení. Nejsou-li předmět či cena známé, lze je vymezit alespoň obecně. Při chybějící povinné náležitosti může neplatnost namítnout pouze klient. Přítomnost těchto údajů však sama nezaručuje úplnou a vyváženou smlouvu (§ 10 odst. 1 až 3 zákona o realitním zprostředkování).

Základem realitního zprostředkování je vyhledání protistrany, zde kupujícího. Další služby zákon uvádí jako zpravidla poskytované, proto doporučujeme jejich konkrétní rozsah ve smlouvě pojmenovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona o realitním zprostředkování).

Zprostředkovatelská smlouva a realitní smlouva, v tomto článku kupní smlouva k bytu, nesmějí být ve stejné listině. Spotřebitelův dluh ze zprostředkovatelské smlouvy také nelze zaplatit ani zajistit prostřednictvím směnky nebo šeku. Toto omezení se týká právě uvedeného dluhu (§ 15 a § 16 zákona o realitním zprostředkování).

Pozornost věnujte přílohám a obchodním podmínkám. Jestliže klient prohlásí, že se seznámil s písemnostmi, na které smlouva odkazuje, ale okolnosti vyvolávají vážné pochybnosti, zda se tak skutečně stalo, prokazuje seznámení kancelář. Doporučujeme přesto všechny dokumenty, na které smlouva odkazuje, přečíst před podpisem (§ 13 zákona o realitním zprostředkování).

S § 2446 odst. 1 občanského zákoníku je spojována povinnost sdělit vše významné pro rozhodování. Tuto formulaci nelze rozšiřovat na výklad celé informační povinnosti podle zákona o realitním zprostředkování (§ 2446 odst. 1 občanského zákoníku).

Co si vyžádat a přečíst před podpisem

Podle praktického výkladu zákonných požadavků doporučujeme projít následující kontrolu (§ 3, § 9, § 10 a § 14 až § 19 zákona o realitním zprostředkování).

OblastCo si vyjasnit
Podepisované dokumentyJaké smlouvy, přílohy a obchodní podmínky dostáváte?
Služby kancelářeKteré činnosti jsou skutečně závazné?
VýhradnostJaké vaše jednání smlouva omezuje?
Platby a sankceCo zakládá odměnu, kdy se platí a za co hrozí pokuta?
Skončení spolupráceKdy a jak smlouva skončí a co se následně vypořádá?

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu doporučujeme ve veřejné části živnostenského rejstříku ověřit předmět podnikání a stav příslušného oprávnění konkrétního podnikatele. Oprávnění potvrzuje právo podnikat; kvalita práce je samostatná otázka (MPO).

Realitní zprostředkování je vázaná živnost, tedy činnost s požadavky na odbornou způsobilost. Pro její ohlášení uvádí příloha č. 2 živnostenského zákona ve znění od 24. 07. 2026 několik alternativ:

  • příslušné magisterské vzdělání;
  • bakalářské vzdělání s rokem praxe a stanoveným mezinárodně uznávaným kurzem;
  • vysokoškolské, vyšší odborné nebo maturitní vzdělání se třemi roky praxe v oboru;
  • profesní kvalifikaci realitního zprostředkovatele.

Pro osoby, jejichž prostřednictvím podnikatel činnost vykonává, platí odlišná příloha č. 5, včetně možnosti maturitního vzdělání s rokem praxe v oboru. Podmínky pro ohlášení živnosti a pro tyto osoby proto nelze zaměňovat (přílohy č. 2 a 5 živnostenského zákona; MMR).

Kancelář musí mít pojištění odpovědnosti za újmu a na vaši žádost předložit pojistku. Základní zákonné hodnoty jsou následující (§ 7 a § 8 zákona o realitním zprostředkování).

Parametr pojištěníZákladní zákonná hodnota
Limit na jednu událost1 750 000 Kč
Limit za souběh událostí v roce3 500 000 Kč
Nejvyšší spoluúčast5 000 Kč nebo 1 % pojistného plnění

Limity se snižují na 50 % pouze při písemné smlouvě s jinou zprostředkující právnickou osobou a výhradním působení jejím jménem, případně vlastním jménem s nezaměnitelným užitím jejího obchodního jména či značky. Samotné působení pod značkou nestačí. Pojistný limit zároveň nezaručuje proplacení každé škody ani dostatečné krytí pro konkrétní byt (§ 7 odst. 5 zákona o realitním zprostředkování).

Podle Portálu veřejné správy musí realitní zprostředkovatel předložit pojistnou smlouvu Ministerstvu pro místní rozvoj. Jde o možnost ověření, nikoli o úplný veřejný online seznam pojištěných kanceláří (Portál veřejné správy).

Ptejte se také na prověřování kupujícího. Makléř nesmí doporučit protistranu, u níž důvodně pochybuje nebo měl vzhledem k okolnostem pochybovat o řádném a včasném splnění smlouvy. Na žádost poskytne údaje potřebné k posouzení její důvěryhodnosti. Nejde však o záruku financování nebo platební schopnosti (§ 2452 občanského zákoníku).

Výhradní a nevýhradní smlouva: co omezuje exkluzivita

Výhradní zprostředkování neboli exkluzivita omezuje možnost sjednat ke stejnému předmětu jinou kancelář i uzavřít kupní smlouvu bez součinnosti sjednané kanceláře. Z této definice ještě nelze určit konkrétní sankci ani dovodit, že při vlastním kupci automaticky nic neplatíte (§ 17 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování).

Zákon obsahuje zvláštní definici výhradního zprostředkování, obdobnou speciální definici „nevýhradní smlouvy“ však neobsahuje. Ani označení smlouvy jako nevýhradní proto samo nevylučuje veškeré platební nároky (§ 17 zákona o realitním zprostředkování).

Podle praktického výkladu tohoto rámce lze výhradnost chápat jako organizační soustředění spolupráce k jedné kanceláři. Doporučujeme zároveň posoudit její konkrétní povinnosti, odpovědnost, rozsah služeb a možnosti skončení spolupráce (§ 2 a § 17 zákona o realitním zprostředkování).

V doloženém převzetí tiskové zprávy dTestu ze 17. 07. 2018 stojí: „Krátká exkluzivita nemusí být na škodu, pokud se realitní kancelář chová fér.“ (převzatá tisková zpráva dTestu).

Délka exkluzivity a prodloužení

Se spotřebitelem lze výhradnost sjednat pouze na dobu určitou, nejvýše na 6 měsíců. Prodloužení lze dohodnout nejdříve 30 dnů před koncem. Předem sjednané automatické prodlužování spotřebitelské výhradnosti tento požadavek obchází. Zákonné maximum přitom není doporučenou ani obvyklou délkou spolupráce a dobu výhradnosti je nutné odlišit od trvání celého smluvního závazku (§ 17 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Výhradní ujednání se může začít uplatňovat nejdříve uzavřením zprostředkovatelské smlouvy mezi stejnými stranami ke stejnému předmětu. I samostatně podepsaná výhradnost musí být písemná; neplatnost pro nedostatek této formy může namítnout pouze klient. Samostatná listina zákonné limity neobchází (§ 17 odst. 2 a 3 a § 9 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 07. 2026, sp. zn. 33 Cdo 2339/2025, potvrdil, že porušení časového omezení výhradnosti ve vztahu ke spotřebiteli samo nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy. K odporujícímu ujednání se nepřihlíží, tedy neuplatní se (Nejvyšší soud).

Vlastní kupec, odmítnutý prodej a součinnost

Ozve-li se vám vlastní známý, doporučujeme nejprve přečíst omezení výhradnosti a podmínky požadovaných plateb. Výhradnost zahrnuje také omezení prodeje bez součinnosti sjednané kanceláře, proto vlastní kupec automaticky neznamená nulovou platbu (§ 17 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování).

Spotřebiteli nelze ve zprostředkovatelské smlouvě uložit povinnost uzavřít kupní smlouvu ani smlouvu o smlouvě budoucí, tedy závazek uzavřít kupní smlouvu později. Toto pravidlo ale automaticky neruší všechny povinnosti součinnosti ani všechny sankce (§ 14 zákona o realitním zprostředkování).

Podle výkladu zákona ve spojení s rozhodnutím Ústavního soudu doporučujeme oddělit vaše rozhodnutí neprodat od otázky, zda jste porušili jinou platnou povinnost, například sjednanou spolupráci při prohlídkách (§ 14 zákona o realitním zprostředkování; Ústavní soud).

Podle stejného právního rámce doporučujeme při vlastním kupci, nevyhovujícím zájemci, nečinnosti kanceláře nebo požadavku na zálohu či pokutu přiřadit problém ke konkrétnímu ustanovení smlouvy a doložit průběh spolupráce (§ 14, § 17 a § 19 zákona o realitním zprostředkování; Ústavní soud).

Při čtení soudních rozhodnutí sledujte také to, koho se případ týkal. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1507/2022 ze dne 20. 06. 2023 se týkal kupujícího (Nejvyšší soud).

Za co můžete platit podle smlouvy

Podle výkladu pravidel o obsahu právního jednání a spotřebitelské ochraně doporučujeme u každé platby prověřit její účel, podmínky vzniku a vrácení. Samotný název platby neurčuje její právní režim (§ 555 a § 1813 až § 1815 občanského zákoníku; § 19 zákona o realitním zprostředkování).

Druh platbyCo rozlišit
ProvizeVznik nároku na odměnu a její splatnost, tedy okamžik, kdy má být uhrazena, jsou různé otázky. Standardně je splatná nejdříve uzavřením realitní smlouvy (§ 19 odst. 1 a 2 zákona o realitním zprostředkování; § 2447 občanského zákoníku).
Záloha na proviziU spotřebitele nesmí přesáhnout dvě třetiny sjednané provize. Jde o podíl odměny, nikoli sazbu z ceny bytu nebo univerzální limit každé jiné platby (§ 19 odst. 3 zákona o realitním zprostředkování).
Náhrada nákladůJe-li sjednána provize, má se za to, že zahrnuje náklady kanceláře. Odlišné ujednání vyžaduje samostatné posouzení; samostatná náhrada není vždy zakázaná ani vždy automaticky splatná (§ 2449 občanského zákoníku).
Smluvní pokutaJde o sjednanou sankci za porušení konkrétní povinnosti. Samotná její existence není automaticky zakázaná; rozhodují podmínky a okolnosti (§ 1813 občanského zákoníku; Ústavní soud).
Provize po skončení spolupráceSkončení závazku samo nevylučuje provizi za obchod uzavřený nebo splněný později v návaznosti na předchozí zprostředkování. Dřívější smlouva ale nezakládá odměnu za každého pozdějšího kupujícího (§ 2454 občanského zákoníku).

Dřívější splatnost provize vyžaduje výslovné smluvní poučení, že splatnost není vázána na uzavření realitní smlouvy. Ani tehdy nesmí předcházet obstarání příležitosti k jejímu uzavření. Přijetí kupní ceny je přitom další, samostatná otázka (§ 19 odst. 1 a 2 zákona o realitním zprostředkování; § 2447 občanského zákoníku).

Je-li kupní smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, tedy váže-li své účinky na splnění určité podmínky, je provize zásadně splatná až jejím splněním. I zde lze s předepsaným poučením sjednat dřívější splatnost, nejdříve při obstarání příležitosti (§ 2447 občanského zákoníku; § 19 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování).

Pokud kancelář působí pro druhou stranu v rozporu se smlouvou, nemá právo na provizi ani úhradu nákladů. Rozhodující je právě rozpor se smlouvou; běžná komunikace s kupujícím sama nárok neruší (§ 2450 občanského zákoníku).

Podle odborného výkladu nelze obecně říci, že se po odstoupení kupujícího provize vždy vrací nebo nikdy nevrací. Doporučujeme prověřit událost zakládající nárok a splatnost podle konkrétní smlouvy. Odborný článek je výkladem, nikoli soudním rozhodnutím (§ 2447 a § 2448 občanského zákoníku; odborný výklad epravo.cz).

Výši a obecný obsah odměny rozebíráme samostatně v článku provize realitní kanceláře.

Co lze navrhnout při vyjednávání

Následující body jsou návrhy k dohodě. Doporučujeme je odlišovat od zákonných povinností kanceláře.

Smluvní otázkaCo můžete navrhnout
Splatnost provizePlatbu až po zaplacení kupní ceny nebo provedení vkladu vlastnického práva, tedy zápisu vlastnictví do katastru. Jde o vyjednávanou podmínku, nikoli obecný zákonný okamžik splatnosti (§ 2447 a § 2448 občanského zákoníku; § 19 zákona o realitním zprostředkování).
Období po skončení spolupráceVymezení přivedených zájemců, doběhového období, nákladů a konce inzerce. Jde o smluvní otázky navazující na zákon, nikoli nový seznam zákonných povinností (§ 2449 a § 2454 občanského zákoníku; § 3 a § 19 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).
Informování o průběhu prodejeRozsah reportingu, tedy zpráv o průběhu spolupráce, a pravidla změn nabídkové ceny. Tento bod doporučujeme jako smluvní návrh; samotné doporučení nedokládá obecnou zákonnou povinnost (zákon o realitním zprostředkování).
Povinnosti kancelářePokutu také za porušení přesně vymezených povinností kanceláře. Jde o možnost vyžadující dohodu stran, nikoli zákonnou povinnost (§ 2048 občanského zákoníku).
Sankce za porušení výhradnostiPokutu nižší než celou provizi a omezenou na přesně vymezené porušení exkluzivity skutečným prodejem mimo kancelář. Jde o vyjednávací návrh; Ústavní soud takové univerzální pravidlo nestanovil (Ústavní soud).

Smluvní pokuta: co posoudit před reakcí na výzvu

Samotná exkluzivita ani existence pokuty nejsou automaticky zakázané. Nelze ale stanovit obecně bezpečné procento sankce. Konkrétní pokutu je třeba posoudit podle smlouvy a okolností (§ 17 zákona o realitním zprostředkování; § 1813 občanského zákoníku; Ústavní soud).

Rozlišujte kontrolu samotného ujednání a posouzení požadované částky. U spotřebitelské smlouvy soud zkoumá zneužívající ujednání, tedy nepřípustnou smluvní podmínku v režimu ochrany spotřebitele. K takovému ujednání se zásadně nepřihlíží. Jiným postupem je snížení nepřiměřeně vysokého nároku na pokutu, které může soud provést na návrh dlužníka (§ 1813, § 1815 a § 2051 občanského zákoníku).

Mezi vždy zneužívající spotřebitelská ujednání zákon řadí nepřiměřené sankce za porušení povinnosti a automatické prodlužování s nepřiměřeně časným koncem lhůty pro odmítnutí. Vedle toho platí zvláštní omezení spotřebitelské výhradnosti (§ 1814 odst. 1 písm. i) a l) občanského zákoníku; § 17 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Podle nálezu I. ÚS 3512/11 doporučujeme hledat ujednání o pokutě přímo v samotné spotřebitelské smlouvě. Ústavní soud odmítá její ukrytí do obchodních podmínek. ČOI současně ve své odpovědi uvádí, že samotné umístění pokuty v podmínkách automaticky neznamená porušení předpisů v její dozorové působnosti. Toto stanovisko nepotvrzuje soukromoprávní vymahatelnost pokuty, tedy možnost úspěšně ji požadovat v konkrétním sporu (Ústavní soud; ČOI).

Proč záleží na okolnostech, ukazují i jednotlivá rozhodnutí:

  • Ústavní soud v nálezu I. ÚS 990/23 ze dne 27. 09. 2023 řešil spor o součinnost prodávající strany při prohlídkách během pandemie. Napadená rozhodnutí zrušil kvůli nedostatečnému hodnocení konkrétních okolností a požadoval řádné posouzení přiměřenosti pokuty. Nešlo o automatické odpuštění sankce za každé odmítnutí prohlídky (Ústavní soud).
  • Nejvyšší soud v rozsudku 33 Cdo 2317/2017 ze dne 10. 04. 2018 potvrdil zamítnutí žaloby na pokutu 99 000 Kč. Konkrétní časově neomezená povinnost spotřebitele neuzavřít po skončení spolupráce bez souhlasu kanceláře smlouvu s jí nalezeným kupujícím neměla podle tehdejší úpravy právní účinky. Provize při splnění jejích podmínek vyloučena nebyla. Částka popisuje jeden individuální případ a o obvyklé výši sankce nevypovídá (Nejvyšší soud).
  • V usnesení 33 Cdo 79/2024 ze dne 29. 01. 2025 Nejvyšší soud odmítl dovolání kanceláře ve sporu o pokutu 90 000 Kč, sjednanou jako 30 % blokační úhrady 300 000 Kč. Souhlas s okamžitým plněním a poučení o nemožnosti odstoupit byly skryty mezi závěrečná poučení za jiná prohlášení. Rozhodnutí pracuje s § 1753 a s poctivým jednáním podle § 6 občanského zákoníku. Šlo o kupujícího, proto výsledek nelze přenést na libovolný dokument prodávajícího a částky nejsou tržními daty (Nejvyšší soud).

Podle rámce nálezu I. ÚS 990/23 tedy samotná výše pokuty neumožňuje určit výsledek sporu. Před reakcí na výzvu doporučujeme nechat posoudit ujednání i okolnosti uplatněného nároku (Ústavní soud; § 1813, § 1815 a § 2051 občanského zákoníku).

Jak smlouva skončí: výpověď, odstoupení a uplynutí doby

Při čtení smlouvy odlišujte konec sjednané doby, výpověď s výpovědní dobou a odstoupení, tedy využití práva smlouvu zrušit za stanovených podmínek. U spotřebitelské zprostředkovatelské smlouvy na dobu neurčitou nesmí výpovědní doba přesáhnout jeden měsíc. Toto pravidlo nedává obecné právo vypovědět každou smlouvu na dobu určitou (§ 18 zákona o realitním zprostředkování).

U spotřebitelské smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory je standardní lhůta pro odstoupení 14 dnů od uzavření. Lhůta 30 dnů se vztahuje na smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory během podnikatelem organizovaného výletu sloužícího propagaci a prodeji zboží nebo poskytování služeb, případně při jeho nevyžádané návštěvě ve spotřebitelově domácnosti. Ne každý podpis doma a ne každá organizovaná akce delší lhůtu zakládají (§ 1829 a § 1829a občanského zákoníku).

Nepoučení o právu odstoupit může prodloužit lhůtu až o rok po skončení původní lhůty. Sekundární výklad uvádí při dodatečném poučení nových 14 dnů od jeho obdržení. Konkrétní poslední den je třeba určit podle dokumentů a časové osy (§ 1829 odst. 4 občanského zákoníku; sekundární výklad).

Prodávající by si neměl zaměňovat své postavení s ochranou nabyvatele, tedy osoby, která nemovitost získává. Pravidlo o předání výpisu zachycujícího stav nejvýše tři pracovní dny starý a možnosti odstoupit do 14 dnů od uzavření zprostředkovatelské smlouvy při jeho nepředání chrání podle § 11 nabyvatele. Prodávajícímu toto ustanovení stejné právo nezakládá (§ 11 zákona o realitním zprostředkování).

Zahájení služby a právo odstoupit

Mimo obchodní prostory vyžaduje předčasné zahájení placené služby výslovnou žádost spotřebitele v textové podobě. Při odstoupení se posuzuje poměrná cena poskytnutého plnění; při nepřiměřené ceně cena obvyklá. Bez potřebného poučení nebo žádosti spotřebitel náklady nenese. Zahájení činnosti samo nezakládá automatický požadavek na plnou provizi (§ 1828 odst. 5 a § 1834 až § 1836 občanského zákoníku).

Požadavek textové žádosti podle tohoto pravidla nelze obecně přenášet na všechny smlouvy uzavírané na dálku. Podmínky distančního sjednání upravuje samostatně § 1824a odst. 3; § 1835 se týká zboží (občanský zákoník).

Samotné zahájení placené služby právo odstoupit neruší. Právo zaniká až po úplném poskytnutí služby, pokud plnění začalo před koncem lhůty s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a podnikatel jej před uzavřením smlouvy poučil o tomto následku (§ 1837 písm. a) občanského zákoníku; ČOI).

Co zkontrolovat po skončení spolupráce

Doběhovou provizí se zde rozumí odměna požadovaná v souvislosti s obchodem dokončeným po skončení spolupráce. Samotný konec závazku takovou provizi nevylučuje, pokud pozdější obchod navazuje na předchozí zprostředkování. Dřívější existence smlouvy ale nestačí k odměně za každého pozdějšího kupujícího (§ 2454 občanského zákoníku).

Toto ustanovení nestanoví pevnou univerzální zákonnou délku doběhové „ochranné doby“. Z toho neplyne platnost libovolně dlouhého nebo neomezeného ujednání (§ 2454 občanského zákoníku; přepis ustanovení).

Pro spotřebitele platí důležitá výjimka: uskutečnil-li se obchod až po skončení zprostředkování kvůli nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti kanceláře, kancelář po něm nemá právo požadovat provizi. Ne každá nespokojenost a ne každý pozdější prodej však tuto podmínku automaticky splňují (§ 19 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Podle praktického výkladu těchto pravidel doporučujeme sestavit časovou osu práce kanceláře, přivedení kupujícího, prodeje a příčin zdržení. Pomůže při posouzení souvislostí (§ 2454 občanského zákoníku; § 19 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Je vhodné výslovně sjednat stažení nabídky a vypořádat případnou provizi i náklady. Univerzální zákonná lhůta pro stažení inzerce není stanovena, proto nelze uvést konkrétní počet hodin jako obecné zákonné pravidlo (zákon o realitním zprostředkování; občanský zákoník).

Ve stejném duchu doporučujeme smluvně upravit vrácení klíčů, předání dokumentů a přehledu rozjednaných zájemců. Je třeba zohlednit uchování dokladů kanceláří podle § 2451 občanského zákoníku. Nejde o obecnou povinnost okamžitě předat celý uvedený soubor (§ 2451 občanského zákoníku).

Kam se obrátit při problému

Doporučujeme rozlišit kontrolu činnosti kanceláře, snahu o dohodu a právní posouzení konkrétního platebního nároku.

Pojištění kontroluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Bezúhonnost a pravidla úschov podle zákona o realitním zprostředkování kontrolují obecní živnostenské úřady. Tato kontrolní působnost nepředstavuje závazné rozhodnutí o nároku na provizi nebo vrácení peněz (§ 20 zákona o realitním zprostředkování; MMR).

Česká obchodní inspekce v odpovědi z 26. 02. 2025 uvedla, že nemá pravomoci k postihování porušení zákona o realitním zprostředkování. Vůči kancelářím uplatňuje pravomoci podle zákona o ochraně spotřebitele. Podle jejího vyjádření je tedy třeba tyto oblasti dozoru rozlišovat (ČOI).

Podle informací ČOI může inspekce řešit nekalé obchodní praktiky a být subjektem ADR, tedy mimosoudního řešení spotřebitelského sporu s kanceláří. Návrh na ADR se podává nejpozději do jednoho roku od prvního uplatnění nároku u podnikatele. Jde o lhůtu tohoto postupu, nikoli obecnou promlčecí dobu, tedy časové omezení uplatňování všech nároků (ČOI).

ČOI uvádí, že cílem ADR je dohoda stran. Nemůže závazně rozhodnout o předmětu sporu ani strany k dohodě donutit. Podnět ke kontrole a návrh na ADR jsou odlišné kroky; ADR není rozhodčím rozsudkem a podání podnětu samo neruší soukromý nárok (ČOI).

Podle analýzy ADR zveřejněné MPO nepatří běžný spor ze služby realitního zprostředkování k finančnímu arbitrovi (MPO).

Před podpisem doporučujeme nezávislou právní kontrolu konkrétní smlouvy. Je to doporučený postup, nikoli zákonná podmínka podpisu (občanský zákoník). Konkrétní smlouvu posoudí advokát, konkrétní daňovou situaci daňový poradce.

Úschovu kupní ceny, tedy její držení do splnění dohodnutých podmínek, zde ponecháváme jen v základním rámci. Kancelář nesmí běžně nabízet vlastní úschovu; zákonná výjimka vyžaduje samostatnou písemnou žádost klienta a další podmínky. Nejde tedy o bezvýjimečný zákaz. Mezi poskytovateli úschovy zákon uvádí také notáře, což z něj samo nedělá obecného řešitele sporu o provizi (§ 4 zákona o realitním zprostředkování).

Další souvislosti najdete v článcích postup prodeje bytu v Praze a prodej bytu s hypotékou.

Jak sjednáváme spolupráci v GATSBYS

Jsme pražská realitní kancelář a při prodeji zastupujeme prodávající. Sjednáváme výhradní smlouvu na 3 měsíce; prodloužit ji lze po dohodě (GATSBYS). Je-li prodávající spotřebitelem, platí pro dohodu o prodloužení také zákonné časové omezení popsané výše (§ 17 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Při prodeji zajišťujeme tyto činnosti (GATSBYS):

OblastCo děláme
Cena a rizikaZajišťujeme datovou přípravu ceny a rizik.
PrezentacePřipravujeme text, fotografie a půdorys.
MarketingPřipravujeme mediální plán, kreativu, cílení a reporting.
KomunikaceVedeme prodej a komunikaci se zájemci.
ProhlídkyZajišťujeme řízené prohlídky.
VyjednáváníVyjednáváme podmínky prodeje.
Právní koordinaceKoordinujeme advokátní kancelář.

K přípravě ceny doporučujeme také článek rozdíl mezi odhadem a znaleckým posudkem. Informace k odměně najdete v článku provize realitní kanceláře.

Komentář experta

Za mě je u zprostředkovatelské smlouvy nejdůležitější přečíst si ji celou ještě před podpisem, včetně dokumentů, na které odkazuje. Rozhoduje, na jak dlouho se zavazujete, za co a kdy platíte a co se stane, když byt prodáte sami.

Co se týče exkluzivity, v GATSBYS ji také sjednáváme. U každé výhradní smlouvy bych si ale pohlídal, jak dlouho platí, jak ji lze ukončit a za jakých podmínek může kancelář chtít smluvní pokutu.

Po skončení spolupráce bych si nechal potvrdit stažení inzerce a ujasnil, které zájemce kancelář přivedla. Když přijde výzva k zaplacení pokuty nebo provize, nejdřív bych si přečetl, co přesně smlouva říká, a teprve pak reagoval, případně s advokátem.

Petr Kučera, zakladatel GATSBYS

Časté otázky

Musí být zprostředkovatelská smlouva písemná?

Ano. Neplatnost kvůli nedostatku písemné formy může namítnout pouze klient, zákonem označený jako zájemce. Samotný nedostatek formy není důvodem ignorovat závazky bez posouzení případu (§ 9 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování).

Co musí smlouva s realitní kanceláří obsahovat?

Předmět převodu, kupní cenu nebo způsob jejího určení a provizi nebo způsob jejího určení. Neznámý předmět nebo cenu lze vymezit alespoň obecně. Chybí-li povinná náležitost, může neplatnost namítnout pouze klient (§ 10 odst. 1 až 3 zákona o realitním zprostředkování).

Co znamená výhradní zprostředkování?

Omezuje sjednání jiné kanceláře ke stejnému předmětu i uzavření kupní smlouvy bez součinnosti sjednané kanceláře. Konkrétní platby a sankce je nutné posoudit podle smlouvy; vlastní kupec automaticky neznamená nulovou platbu (§ 17 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování).

Na jak dlouho lze sjednat exkluzivitu se spotřebitelem?

Pouze na dobu určitou, nejvýše na 6 měsíců. Prodloužení lze dohodnout nejdříve 30 dnů před koncem. Maximum není doporučenou ani obvyklou délkou (§ 17 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Musím jako spotřebitel uzavřít kupní smlouvu?

Ve zprostředkovatelské smlouvě vám tuto povinnost nelze uložit, stejně jako povinnost uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Tím ale automaticky nezanikají všechny jiné povinnosti součinnosti ani všechny sankce (§ 14 zákona o realitním zprostředkování).

Může realitka požadovat provizi po skončení smlouvy?

Ano, samotné skončení závazku nevylučuje provizi za pozdější obchod navazující na předchozí zprostředkování. Po spotřebiteli ji však kancelář nemůže požadovat, pokud se obchod uskutečnil později kvůli její nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti (§ 2454 občanského zákoníku; § 19 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování).

Jaká je nejvyšší záloha na provizi u spotřebitele?

Dvě třetiny sjednané provize. Jde o podíl odměny kanceláře, nikoli o sazbu z ceny nemovitosti ani o univerzální limit každé platby s jiným účelem (§ 19 odst. 3 zákona o realitním zprostředkování).

Jaká může být výpovědní doba smlouvy na dobu neurčitou?

U zprostředkovatelské smlouvy se spotřebitelem nesmí přesáhnout jeden měsíc. Toto pravidlo se nedá zaměnit za obecné právo vypovědět každou smlouvu na dobu určitou (§ 18 zákona o realitním zprostředkování).

Ruší samotné zahájení služby právo odstoupit?

Ne. U placené služby právo zaniká po úplném poskytnutí, jestliže plnění začalo před koncem lhůty s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a podnikatel jej před uzavřením smlouvy poučil o tomto následku (§ 1837 písm. a) občanského zákoníku; ČOI).

Jak dlouhou výhradní smlouvu sjednává GATSBYS?

S prodávajícím sjednáváme výhradní smlouvu na 3 měsíce. Prodloužit ji lze po dohodě; je-li prodávající spotřebitelem, lze prodloužení dohodnout nejdříve 30 dnů před koncem výhradnosti (GATSBYS).

Článek vychází z českých předpisů ve znění k 09. 11. 2026. Konkrétní smlouvu posoudí advokát, konkrétní daňovou situaci daňový poradce; při prodeji přes GATSBYS koordinujeme advokátní kancelář (e-Sbírka; občanský zákoník; GATSBYS).

Související témata: prodej družstevního bytu a výkup nemovitosti a prodej přes realitku.

Zvažujete prodej bytu nebo vily v Praze? Napište nám.

Nechat posoudit prodej